Od rozsáhlých slovinských jeskyní po nejhlubší zatopenou propast světa

Přednáška seznámila posluchače s historií a průzkumem největších jeskynních systémů Evropy, ke kterým významně přispěli rodáci z Moravy.

Na objevování a průzkumu slovinských jeskyní se podíleli například bravantický Anton Hanke, anebo popůvecký Wilhelm Puttik.

Naši předkové zanechali významnou stopu nejen ve speleologii, ale i v úzce svázaném oboru, tedy v hornictví. 

Důl Idrija je slovinským, celosvětově významným dolem na rtuť, který byl společně s technologií získávání rtuti popsán  ve významné historické knize De Re Metallica Čecha Georgiuse Agricoly.

Tato kniha byla vydána v roce 1556 po staletí zůstávala významnou učebnicí hornictví.

V pověstném stínu významných objevů našich předků čekala na své objevy nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast až do 20. století. Proto se také druhá část našeho setkání věnovala rekapitulaci historie objevů v Hranické propasti a seznámení se současným stavem jejího poznání.

Děkujeme panu Milanu Grešlovi za přednášku, Tomáši Rothovi za nejnovější informace o průzkumech ve Slovinsku, které  navazují na práci našich krajanů započatou před více než stopadesáti lety a také Věře Šustkové za reportáž o zářijové cestě bravantických občanů do Škocjanských jeskyní.