Den otevřených dveří bravantických zámků

Motto: „Smejčilo se, lavky myly, pavučiny se ničily, větralo se, jak po moru …“
(Fran Směja – Pletky)

Dopoledne v sobotu 7. 8. 2021 byste našli takto zaměstnanou partu nadšených brigádníků v prostorách zámeckého areálu i obou zámeckých budov, a to proto, že se nebezpečně rychle blížilo slavnostní otevření bravantických zámků poté, co je do svého vlastnictví získala obec Bravantice. Na plotně bublal zámecký guláš a zámecká polévka si hověla ve várnici ve skvělé společnosti zámeckých klobásek. Zámecké pivo a nealko zatím nebylo z vlastní výroby, ale kdo ví, třeba i toho se jednou dočkáme.

Takové a podobné úvahy vířily hlavou mnoha návštěvníkům, kteří si v úvodní hodině přišli poslechnout smělé plány obce, které představil starosta Rudolf Němec a zkušený odborník na obnovu památek Ing. Jan Stejskal z Krnova. Nad skicou s návrhy se pak diskutovalo dlouho do odpoledních hodin, zatímco si další návštěvníci prohlíželi zámecké prostory očištěné od letitých nánosů. Za všechno mluví ohlas jednoho z nich: „Už jsme byli na lecjaké prohlídce. Běžně se člověk prochází po plně zařízeném zámku asi tak 45 minut, ale strávit hodinu a půl v prázdném zámku, to jsem ještě nezažil. Bylo to úžasné a výklad pana starosty byl plný pozitivní energie a nadšení.“ Předpověď škarohlídů, že nebude dobré počasí, se nevydařila. Doufejme, že se nevyplní ani skeptické předpovědi těch, kteří nevnímají potenciál celého místa. Po nádherném odpoledni doplněném hudbou All Brass Bandu a veselém večerním programu skupiny VíBor, po dni strávením v sousedské pospolitosti domácích i návštěvníků z blízkého i dalekého okolí zase přijdou obyčejné dny s většími či menšími úspěchy a neúspěchy. Kéž by nám v takových chvílích zůstalo v duši i paměti světlo, kterým byl večer zámek nádherně nasvícen. Přejme si, aby se co nejdříve zaskvěl v celé své kráse i za dne, přestože je to práce čekající nejen tuto, ale i další generace.

Děkujeme všem, kdo svou prací i dobrým slovem přispěli ke skvělé atmosféře sobotního dne. Věřím, že se radost ze společného díla dokáže přetavit i do dobrých sousedských vztahů, protože mnozí z těch, které jsem zaslechla, si už také „potykali“.

Mgr. Věra Šustková, místostarostka